(Byla jsi hluboce oddána jedné noci. A na jaře…)
Nyní společně ve svaté bouři, chaos vzal ti všechny tvé dary.
Vzal si bělavá křídla, ty křišťálové vody…
(Byly jak okvětní lístky růží zamlžená zavřená víčka…)
Vzala sis lilie a ruce, ta klidná léta.
Vzala sis měsíční svit, ty lednové sněhy. A tak…
Matouš Dvořák, Masaryk University, Czech Republic